Výsledky vyhledávání v sekci: Film
  • HOBIT: LEADERSHIP ANALÝZA HRDINŮ

    V prosinci opanoval plátna světových multiplexů kasovní trhák Hobit: Bitva pěti armád. Závěrečný díl Jacksonovy trilogie diváky opět rozdělil do dvou nesmiřitelných táborů na militantní fanoušky a zarputilé kritiky, jenž si na původní pohádkový příběh z pera J. R. R. Tolkiena nenechají sáhnout. Pokud však sami sebe vidíte někde mezi a zároveň vás zajímají témata jako je leadership či techniky vedení, mohl by pro vás být filmový Hobit zajímavým studijním materiálem. Jednotliví hrdinové totiž symbolizují téměř učebnicové příklady rozličných typů vůdčích osobností.Thorin Pavéza – autoritativní typ – Thorinova vedoucí pozice jako dědice trpasličího království Erebor je po celou dobu trvání příběhu nezpochybnitelná. Je totiž dokonalým příkladem autokratického typu lídra, který udává směřování celé skupiny a definuje cíle a prostředky k jejich dosažení. Není příliš nakloněn radám ostatních a dobře si vědom své důležitosti činí strategická rozhodnutí zásadně sám. Zároveň je však připraven osobně podstoupit různá nebezpečenství. Osobním příkladem tak inspiruje své podřízené. V rámci dosažení těch absolutně nejlepších výsledků je přitom ochoten z nich tzv. “sedřít kůži”. Takovýto typ lídra bývá krátkodobě velmi úspěšný, svým chováním si však postupně buduje silnou opozici.Balin – paternalistický typ, poradce – Balinova role v příběhu je naprosto zásadní, přestože na první pohled hůře postřehnutelná. Působí v roli knihy, v níž je sepsána všechna trpasličí moudrost nashromážděná v průběhu staletí. Svoji rozvážností a klidem dodává odvahu a povzbuzení ostatním členům výpravy. Upřímně se zajímá o jejich těžkosti, zná všechna jejich přání, bolesti i trápení. Zároveň je vždy připraven poskytnout pomoc či poradit. Jeho vliv na krále pod Horou nelze podcenit. Naštěstí pro ostatní je Balin týmovým hráčem naprosto oddaným cílům celé skupiny. O důležitosti podobné osoby v jakémkoli kolektivu netřeba diskutovat.Gandalf Šedý – stratég v pozadí – Gandalf je ztělesněním tzv. šedé eminence (podobnost s jeho příjmením čistě náhodná) v Tolkienově Středozemi. Ostatně plán na znovudobytí Ereboru byl jeho záměrem, přestože ochotně přesvědčil ostatní trpaslíky, že se jednalo o Thorinovu myšlenku (čemuž snad nakonec uvěřil i sám trpasličí král). Byl to rovněž on, kdo v rámci vlastní kratochvíle angažoval pecivála Bilba do role lupiče, když využil jeho nejniternějších dobrodružných tužeb. Umně si tak vybíral figurky do velké šachové partie proti Sauronovi. Jeho cílem bylo využít nízkých pudů, přání a závislostí ostatních postav a národů k vytvoření velké a mocné aliance. To vše činěno ze zdánlivě bezmocné pozice pošetilého otrhaného tuláka! Geniální, že? Šedá eminence je typ lídra, jenž myslí několik tahů napřed a umně využívá analýzy osobnostních předností i slabostí ostatních. Historie světové politiky a byznysu zná spoustu takových postav. Jen namátkou jmenujme kardinála Richelieu, knížete Talleyranda, knížete Metternicha či Henryho Kissingera.Tolik stručný návod, jak využít trilogii Hobit i jinak než k pouhé zábavě. Věřím, že leadership analýzu ostatních postav si již v rámci víkendového filmového maratonu uděláte sami.

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný

  • PRVNÍ DOJMY: STAR WARS EPIZODA VIII: POSLEDNÍ Z JEDIŮ

    Žijeme v superrychlé (někdo by možná spíše cynicky poznamenal superhektické) době, v níž informace zastarávají každou vtěřinou. Podělím se tedy s vámi již nyní o svoje postřehy a pocity z nových Star Wars Epizody VIII Poslední z Jediů, a to teprve pár hodin po jejich zhlédnutí. Vše je ještě dosti živé a bude se tak jednak spíše o shluk nesourodých myšlenek než o strukturovanou recenzi. Přesto doufám, že pro vás bude alespoň do určité míry hodnotnou.Hned na úvod je třeba si otevřeně přiznat, že pokud bylo epizodě VII vyčítáno, že prakticky pouze přehrává epizodu IV, tak Poslední z Jediů nepokrytě vykrádá celou původní trilogii ze 70. a 80. let. Fakticky tedy neuplyne čtvrt hodina, aniž by ságy znalý divák netrpěl silným deja vu, které jeho mozku nedá spát. Nutno ovšem poznamenat, že nový snímek toto zcizení činí více než umně a původní náměty pouze znovu nepřehrává, ale vylepšuje je a posouvá na dosud netušenou úroveň. Přestože se tedy rozhodně nejedná o autorsky jakkoli originální příběh, fanoušci Hvězdných válek si rozhodně přijdou na své, nemluvě pak o těch, kteří staré filmy neznají. Režisér Rian Johnson i celý jeho tým se totiž rozhodli projekt pojmout více než velkolepě, akčně a co hodnotím jako velice pozitivně i temněji. Epizoda VIII tak svoji atmosférou, výtvarným pojetím i celkovým nádechem daleko více připomíná loňský Rogue One než předchozí díl od J. J. Abramse. Filmu tak sice bohužel chybí jednotící dějová linka, která by sloužila jako nosná kostra pro dílčí příběhy jednotlivých hrdinů, tyto epizodky jsou však zpracovány natolik kvalitně, že se divák po celé více než dvě hodiny rozhodně nenudí. A to navzdory faktu, že se toho v celkovém vyprávění mnoho nestane. Někdo by mohl namítnout, že toto je Achylova pata všech prostředních dílů trilogií (viz slabá epizoda II či Dvě věže u Pána prstenů), nicméně zde mám přeci jenom pocit, že se týmu od Disneyho podařilo danou propast alespoň částečně překlenout. Upřímně řečeno, po první hodině se mě začínal ujímat pocit, že si tvůrci z návštěvníků kina vystřelili a žádná epizoda IX již nebude. Hlavní děj se totiž nehýbe, nicméně jednotlivé epizody tu a tam obsahují poměrně zásadní zvraty v životech hlavních postav. Filmaři se totiž nezdráhali zatočit s několika zásadními charaktery, jako například s kapitánkou Phasmou. Zde budou možná trochu zklamáni milovníci válečníků typu Poe Damerona či Finna, neboť jak již název napovídá, vše se zde točí hlavně kolem Jediů, Sithů a aktérů se světelným mečem. Kromě poněkud váhavého návratu Lukea Skywalkera (který ve své poustevnosti a rezignovanosti překonal i mistra Yodu z epizody V), se dočkáme pomerně zásadního dějového zvratu u Kylo Rena, který si tak trochu napraví svoji pověst “užitečného idiota” z předchozího dílu. Zásadní souboj červeného a modrého světelného meče se sice k mému velkému zklamání nekoná, přesto je zde o Síle a obou řádech poodhaleno opět něco více. Snímek se rovněž vrací ke skvělé tradice původní trilogie, když kromě velkých bitev a zásadních střetnutí ukazuje i daleko přízemnější a odvrácenou tvář života v galaxii. Pokud se vám tedy líbila dnes již legendární kantýna v Mos Eisley z Nové naděje, scény z vesmírného kasina v Posledním z Jediů vám učarují. Nachází se zde navíc poměrně vzácný charakter nájemného zlodějíčka, který opravdu zůstává zkažený (či pragmatický) po celou stopáž a nedojde k němu k trapnému nalezení svědomí a náhlému příklonu k dobru jako u Hana Sola v dřívějších příbězích.Nicméně jsou zde i některé prvky, které se opravdu nepovedly. Co člověka napadne jako první je fakt, že 136 min je zkrátka na vyplňovací epizodu poněkud moc, což se ukáže jako zcela správný předpoklad. Poslední půl hodinu se totiž tvůrci marně snaží snímek ukončit v neustále se opakující sérii epických scén, které by vystačily na závěr nejméně dalších pěti epizod. Na jednu stranu to může znít fantasticky, ale výsledkem je dosti zjevná překombinovanost příběhu, který jako by najednou nevěděl, co sám se sebou dělat. Rovněž mě mrzí, že VIII zcela rezignovala na zodpovězení některých poměrně zásadních otázek či tajemství, která Abrams v Síla se probouzí nechal otevřená a divák logicky předpokládal, že jeho zvědavost bude ukojena. Nic se tak například nedozvíme o původu, historii ani záměrech vůdce Snokea, ani osudu zbylých Skywalkerových učedníků. Nezbývá než doufat, že vrchol nové trilogie tuto slabinu napraví.Co říci závěrem? Poslední z Jediů je minimálně vizuálně velkohubým snímkem, který snad jako první Star Wars od Nové naděje z konce 70. let dokáže diváka nadchnout technologií triků a výpravností. Galaktické bitvy jsou vskutku impozantní a trůnní sál vůdce Snokea působí naprosto skvěle. Film jsem viděl v plzeňském Cinema City ve formátu 4DX a zcela upřímně musím říci, že se jednalo o jediný snímek od otevření tohoto sálu, který potenciál využité technologie zcela a bez okolků naplnil. Slovy mistra Yody: “Nákupu dražší vstupenky třeba litovat rozhodně nebylo! Hmmm… ”

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný