Výsledky vyhledávání v sekci: Ekonomika
  • SAUDOVÉ PROTI AMERICE: JAK DLOUHO POTRVÁ BITVA O ROPU?

    Tento druh zpráv jako by již zastaral a ztratil svoji originalitu. Denně jsme zasypávání informacemi o nových cenových dnech, jichž nezadržitelně padající ropa dosáhla. Po šedesáti dolarové hranici za barel černého zlata padla i ta padesáti dolarová a medvědí nálada na trzích jakoby neznala konce. Situace tak přináší jedinečnou příležitost všem novodobým “Josefům”, kteří se po vzoru starozákonního biblického hrdiny snaží přijít s co nejzajímavější předpovědí sedmi hubených let a zavděčit se po analýzách lačnícím “faraonům” dnešní doby. Prohlášení saudského ministra ropného průmyslu o dvacetidolarové cenovce tak pomalu začíná připomínat učebnicový případ sebenaplňujícího se proroctví. Emoce však mohou být zrádným rádcem.Zdánlivá síla kartelu OPECPředně členové OPEC se nenachází v hospodářské kondici, jež by jim dovolovala takovýto cenový konflikt dlouhodobě vést. Část z nich je navíc politicky destabilizována domácími konflikty (Nigérie, Libye, Venezuela), popřípadě je nucena čelit mezinárodnímu tlaku díky svým kontroverzím zahraničním politikám (Írán). Dokonce ani bohaté státy Zálivu v čele se Saudskou Arábií nedisponují natolik neotřesitelnou pozicí, jakkoli přesvědčivě mohou takto působit. Jejich vlády se sice snažily diverzifikovat zdroje svých příjmů, tyto pokusy však nebyly příliš úspěšné. Petrodolary tak například nadále tvoří necelou polovinu HDP a cca 80 % příjmů sadského království . Nabízí se tedy otázka, zdali jsou Saudové spolu s ostatními členy OPEC schopni avizované politice dostát a americké těžaře pokořit.Bitva o ropu a američtí těžařiJednotlivé státy USA s výjimkou zranitelné Aljašky již totiž na základě zkušeností ze 70. a 80. let své hospodářství restrukturalizovaly a na ropu je tak vázána daleko menší část jejich ekonomik. Ani samotná nová těžařská odvětví nejsou tak slabá, jak se může zdát. Drobnější a špatně kapitálové kryté společnosti se pravděpodobně bankrotu nevyhnou, většina je však zajištěna finančními deriváty a ropu prodává dopředu. Nástup efektu nižších cen tedy bude trvat nejméně rok. Analytici přitom odhadují, že vedení cenové války po takto dlouhou dobu by pro arabské státy znamenalo ušlé zisky v hodnotě až čtvrt biliónu dolarů. Úspěch nastavené politiky však ani poté není zaručen, neboť padlé společnosti budou pravděpodobně připraveny převzít jejich mamutí protějšky, toužící po navýšení svého tržního podílu.Resumé? Silně medvědí nálada na trzích může být přehnaná, neboť ceny ropy na úrovni dob dna globální finanční krize z roku 2009 neodpovídají ekonomické realitě ani schopnosti tradičních producentů z kartelu OPEC vést cenovou válku po dostatečně dlouhou dobu. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bych tedy na propad nesázel či minimálně zůstal obezřetný.Článek není investičním doporučením, vyjadřuje pouze osobní názor autora.Ilustrační foto: Penywise (morgueFile.com)

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný

  • MADUROVA ODYSSEA A “KONEC” KARTELU OPEC

    Cena ropy v posledních dnech zpomalila svůj prudký pád, přesto však nakonec překonala významnou psychologickou hranici 50 dolarů za barel. Na základě těchto cifer a faktu, že dle odborníků nelze ve střednědobém horizontu čekat návrat nad hranici 60 dolarů, ohlásila řada kapitálově slabších těžařských společností z USA ukončení či alespoň pozastavení rozvoje těžby za užití nových technologií. Mohlo by se tedy zdát, že OPEC uspěl se svojí strategií zničení konkurence pomocí zachování dosavadních objemů těžby. Bližší pohled na události posledních týdnů však naznačuje, že by se daleko taktéž mohlo jednat o Pyrrhovo vítězství, jež bude ropný kartel stát vlastní identitu.Maduro a slabost VenezuelyVýmluvně v tomto smyslu hovoří cestovní horečka, jíž propadl venezuelský prezident Nicolas Maduro. Ten poslední dny zasvětil jednáními s předními představiteli ostatních států OPEC ve snaze přesvědčit je o změně dosavadního postoje. Zachování objemu těžby a z toho plynoucí klesající cena ropy způsobuje jeho již tak ekonomicky rozvrácené zemi ohromné potíže. Venezuelská ekonomika prakticky nezná pojem diverzifikace příjmů a vláda v Caracasu není schopna udržet veřejné finance na uzdě, pokud se ceny nevrátí na úroveň cca 100 dolarů za barel. Země již nyní zažívá výrazné inflační tlaky a hrozí jí i další sociální nepokoje v případě, že stát nebude nadále schopen dotovat ceny základního zboží. Maduro se snaží krizi oddálit půjčkami od spřátelených zemí, v jednání je údajně úvěr od blízkovýchodních šejků stejně jako finanční injekce od čínské vlády ve výši 20 miliard dolarů. Její osud je však vzhledem k faktu, že Venezuela své dřívější závazky splácela často právě v dodávkách ropy, nejistý. Méně kontroverzní investory pak odrazuje výrazná politická nestabilita i špatný ekonomický rating země, jež agentura Moody´s snížila o dva stupně až na úroveň Caa3. S podobnými problémy se přitom velmi brzo mohou potýkat i další členové ropného kartelu, jako je Nigérie, Angola či Írán.Budoucnost OPECCo to znamená pro OPEC a jeho budoucnost? Díky zatvrzelosti monarchií Perského zálivu již nyní můžeme sledovat dezintegraci uvnitř celé organizace. Ta přitom může pokračovat s tím, jak se budou rozcházet klíčové zájmy arabských států a “periferních” členů OPEC z jiných částí světa. Otázka ceny černého zlata je pro zachování jejich ekonomik i státnosti totiž životně důležitá. Nesouhlasný postoj tak může rezonovat stále silněji a vyvolat politickou nestabilitu. Ve výsledku tedy kartelu OPEC hrozí, že vyjde z celé konfrontace vnitřně oslaben, s klesajícím vlivem na globálních trzích, jež pak mohou zažít výrazně volatilní období. Ilustrační foto: Grafixar (morgueFiles.com)

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný

  • KARIÉRA V BANKOVNICTVÍ: JAK NA PRACOVNÍ POHOVOR?

    Inkoust na vašem diplomu sotva stačil zaschnout a na vás už doléhá dilema rozhodnutí, kam se ve svém životě vydat dále. Možností je celá ředa v závislosti na vašem zaměření, každopádně například taková kariéra v bankovnictví nezní mnoha uším vůbec špatně. Svět financí mladé lidi láká od pradávna a zvláště v poslední době se stává nadmíru populárním. Ostatně není divu – i na nejnižším stupni firemní hierarchie je možné si vydělat relativně slušné peníze (zvláště v porovnání s bídnými mzdami v jiných odvětvích). Například dle informací portálu Jobs.cz si vysokoškolák z Prahy na pozici bankéř průměrně přijde na více než 28000 Kč měsíčně. Jak ale uspět v početné konkurenci zástupů absolventů ekonomických a příbuzných fakult, mezi něž se často mísí i zoufalí lidé z jiných profesí? Jak nezvorat následný pracovní pohovor a odlišit se od šedého davu vašich konkurentů?Bankéř radíNedávno jsem na toto téma zabrousil v rozhovoru se svým kamarádem ze základní školy, který v bankovnictví již nějaký ten rok působí. Za tu dobu vystřídal několik postů a zúčastnil se řady přijímacích pohovorů – a to jak na straně uchazeče tak na příjemnějším postu hodnotitele. Ve svém snažení byl povětšinou úspěšný, což přičítal několika osobnostním faktorům. Přestože sám se ve světě financí nepohybuji, rozhodl jsem se vzhledem k vysoké popularitě tohoto tématu sepsat jeho poznatky do několika jednoduchých rad. Ty by vám měly pomoci alespoň “přežít” váš první pracovní pohovor a zahájit vysněnou kariéru v bankovnictví.1) Buďte asertivní, žádné pohledy do země ani do výšinJiž tato první rada může znít jako klišé, avšak praxe ukazuje, že mladí Češi s ní mají neustále problémy. Nesmělé pohledy, oči zabořené do stolu či ještě hůře do země, neúplné odpovědi na položené otázky, recitování naučených pouček z amerických motivačních příruček… to jsou nejčastější provinění současných uchazečů. Opačným extrémem jsou pak excentrici, kteří naopak nejsou schopni odhadnout zdravou mez svého sebevědomí a předem ohlásí dosažení rekordu v počtu prodaných bankovních produktů již v prvním měsíci. Zdravý přístup spočívá v nalezení zlaté střední cesty, tedy v sebekritickém zhodnocení vlastních schopností, vyzdvihnutí silných stránek, ale zároveň přiznání slabin jako je například absence relevantní praxe. Rozhodně tedy zmiňte své největší předchozí (například studijní) úspěchy či účasti na zajímavých projektech a sdělte komisi, jak získané zkušenosti využijete ve vašem povolání. Drobné přikrášlení skutečnosti rozhodně nikomu neublíží, avšak pamatujte, že zjevný výmysl se vám vymstí, i když vytoužený post nakonec získáte. Zkušební tříměsíční doba se může stát učiněným peklem.2) Vyprávějte příběhTento bod patří k jedněm z nejdůležitějších. Pokud se z vás má v budoucnu stát bankéř, váš předchozí profesní život uvedený v CV by tomu měl odpovídat. Jinak řečeno vaše činnost by měla tvořit ucelený příběh, na jehož konci se nachází zisk vytouženého postu. Pokud vás tedy láká prostředí financí, měli byste tomu své aktivity dopředu uzpůsobit. Správně zvolená vysoká či alespoň střední škola, cílené kurzy a školení, zvláštní záliby a hobby, to vše vám může velice pomoci. Komisi jistě příliš nezaujme absolvent s diplomem z humanitních studií, jenž předtím pracoval jako pomocná síla v archivu, přes léto prodával párky v pojízdném stánku s občerstvením a po víkendech sbíral brouky na poli za městem.3) Stanovte si dlouhodobý cílPamatujte, že pracovní pohovor není konec, ale prakticky začátek vaší profesní cesty. Pokud se z vás tedy stane bankéř, leží před vámi spousta let, které byste měli správně vyplnit. Nejlépe tak učiníte, budete-li mít vlastní dlouhodobý plán, jehož část výběrové komisi sdělíte. Samozřejmě není vhodné vyhrožovat převzetím ředitelského postu do roka a do dne. Ovšem například zmínka o tom, že po seznámení se se základy dané pozice byste se výhledově chtěli specializovat v oblasti kapitálových trhů, popřípadě přestoupit do oddělení privátního bankovnictví bude jenom vítána.4) Učte se“Učit se, učit se, učit se,” údajně kdysi pravil V. I. Lenin. Zlí jazykové tvrdí, že důvodem toho bylo jeho trojnásobné propadnutí ve škole a vrozené kverulantství. Ať už tomu bylo jakkoli, vy si tuto radu zapamatujte. Během pohovoru dejte najevo svoji ochotu se dále profesně vzdělávat a naplno využijte příležitostí, které vám v oblasti vzdělání vaše banka či jiná finanční instituce nabídne. Vzhledem k lenosti ostatních kolegů tak získáte významnou konkurenční výhodu.5) Čtěte zprávyTento bod může být pro někoho možná překvapující. Toužíte přece po kariéře v bankovnictví, nikoli v politice či médiích. Ovšem svět financí je základem znalostní ekonomiky, jejíž páteř tvoří práce s informacemi a analýzami. Sledujte tedy dění ve světě a kolem sebe, především pak ekonomické zprávy. Otázka typu jak si nyní stojí ropa, co úrokové sazby či jakým tempem roste domácí hospodářství by vás rozhodně neměly vyvést z míry.6) Skvěle se oblečteTak toto je v Čechách opravdu kámen úrazu. Na pracovní pohovor byste se měli skvěle obléci, padnoucí oblek či blůza v byznys stylu jsou samozřejmostí. Nechte proto doma všemožné přívěsky, odznáčky a podobné harampádí. Zapomenout byste rovněž měli na laciný oblek ze supermarketu, který se navzdory lidové ceně a tvrzení prodejců opravdu “nevyplatí” a udělá vám více ostudy než užitku. Není sice nutné se svazovat kravatou či motýlkem, zvláště pokud vám tento styl příliš nesedí, každopádně je potřeba se držet základního pravidla. A totiž, že již svým vzhledem budete reprezentovat instituci, jež by v lidech měla vzbuzovat nejvyšší důvěru, neboť jí často svěřují své celoživotní úspory.7) Zvolte si zvědavost budící detailTento poslední bod je extrémně těžké vysvětlit či popsat. V zásadě se jedná o to, zvolit si či již delší dobu mít něco, drobný detail, který vás odliší od ostatních uchazečů s podobným vzděláním a (většinou nulovými) zkušenostmi. Může se jednat prakticky o cokoli. Jeden z kandidátů tak například ovládl pracovní pohovordíky tomu, že jeho email obsahoval příponu “burzian.cz”, což porotu pobavilo a zaujalo zároveň. Samozřejmě byl na danou věc otázán a dostal tak jedinečnou příležitost demonstrovat svůj živý zájem o finanční trhy.Pracovní pohovor s nadhledemTolik tedy několik rad pro čerstvé absolventy, kteří se chystají v následujících měsících ucházet o posty v bankovních a finančních institucích. Věřím, že vám tyto rady a postřehy z praxe pomohou se lépe připravit na váš pracovní pohovor a vše s jistotou zvládnout. Ilustrační foto: WerbeFabrik (pixabay.com)

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný

  • KRIZE RUBLU A LEVNÁ ROPA: JE RUSKÁ EKONOMIKA NA KOLENOU?

    Konstatování, že se ruská ekonomika nachází v krizi, pravděpodobně nikoho z čtenářů již nepřekvapí. Čísla lze jen těžce ošálit a o celé skutečnosti tak po západních analyticích a novinářích začaly otevřeně hovořit i špičky Putinova režimu v čele s premiérem D. Medvěděvem. Pokračující propad cen ropy způsobil komoditně orientovanému hospodářství značné škody, což se odrazilo i na opětovně se potápějícím rublu. Zbytek dokonaly ekonomické sankce ze strany EU a USA, které spolu s nesmyslným zákazem dovozu vybraných evropských potravin citelně znepříjemnily běžným Rusům život. Je však situace opravdu natolik zoufalá? A jak na vše zareaguje prezident Vladimír Putin, muž zakládající svoji popularitu z nemalé části na hospodářské stabilizaci a vzrůstu životní úrovně po tubulentní Jelcinově éře?Tragédie levné ropyZvláště tíživá je pro Rusko situace kolem vývoje cen černého zlata. Země je považována za největšího světového exportéra surovin, přičemž vývoz ropy a zemního plynu dle různých odhadů tvoří zhruba čtvrtinu HDP. Cenový kolaps z cca 120 USD za barel pod úroveň 50 USD během posledního roku Rusům značně podvázal penězovody. Na poplach tak po Gazpromu začalo bít i vedení Rosněftu, těžařského gigantu, jenž je nástrojem ruské ropné politiky. Společnost se dle britské BBC nechala slyšet, že propad cen ropy snížil její čistý zisk ve 2. kvartále v meziročním srovnání  o více než 20 %. Řetězová reakce následně doputovala i k federálním úřadům. Ty byly nuceny uznat, že Putinova slova o pouze krátkém hospodářském výpadku a rychlém přesměrování ruských obchodních aktivit z Evropy do Asie vyzněla naprázdno. Ministerstvo hospodářství tak v posledním srpnovém týdnu oznámilo další zhoršení odhadu vývoje HDP. Ruská ekonomika má letos poklesnout o více než 3 %, přičemž následný růst v roce 2016 údajně zamíří ke 2 %. Jedná se však stále pouze o nepřesné odhady a díky zakaleným vodám nelze zjistit, kde leží skutečné dno celé recese.Komoditní měnaV krizi se nachází i samotný rubl, který bezmála přesným kopírováním cenového grafu černého zlata dostává své pověsti tzv. “komoditní měny”. Čtenáři si jistě pamatují přelom let 2014/2015, kdy ruská měna trvale oslabovala, až atakovala hranici 70 rublů za americký dolar. Média tehdy přinášela záběry rozmrzelých a zmatených Rusů, jejichž úspory byly opět výrazně znehodnoceny. Krize rublu následně poněkud polevila, srpnový kurz však již opět mířil k magické sedmdesátce. Na obligátní otázku “co dělat?” přitom očividně nezná odpověď ani ruská centrální banka (Bank Rossii), která od počátku zmateně čachruje s úrokovými sazbami v beznadějně se vylučující snaze snížit inflaci a zároveň stimulovat hospodářský růst.Ruská ekonomika: Výzva pro Putina, příležitost pro silovikyZávěrem se zbývá zamyslet, jak na celou věc zareaguje ruský establishment. Pokračující špatné ekonomické ukazatele spolu s postupným znehodnocením úspor ruských střadatelů nejsou dobrou vizitkou pro Kreml. Kdekdo by mohl namítat, že Rusové jsou na nepříznivé podmínky zvyklí a nadále tak budou stát při svých vůdcích. Pravdou však zůstává, že Vladimír Putin vybudoval svoji pověst částečně i na schopnosti přivést asijskou krizí (1998) zdevastovanou ekonomiku do stabilizovaného stavu. Ten se přitom vyznačoval hospodářským oživením, vysokými státními investicemi, štědrými dotacemi a všeobecným růstem životní úrovně. Tento obraz nyní dostává citelné trhliny. Markantně rostoucí cena ropy na počátku tisíciletí otevřela do té doby nepříliš známému politikovi okno příležitostí a její propad je rovněž může zavřít. Ne snad, že bychom stáli na prahu Putinova pádu. Nepříznivý vývoj však zvýší tlak na změny, jež mohou vést k šarádě v nejvyšších patrech ruské politiky. Propad cen ropy se tak může stát šikovnou záminkou pro vyostření boje mezi jednotlivými mocenskými skupinami, jež se kolem Putina během let vytvořily. Je přitom veřejným tajemstvím, že lidem s armádní minulostí (tzv. silovikům) již delší dobu příliš nevoní umírněnější přístup jejich na civilní sféru vázaných kolegů v čele s premiérem Medvěděvem. Letošní ruská zima proto může být opravdu krutá.Ilustrační foto: wilhei (pixabay.com)

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný

  • NOČNÍ MŮRA MÍSTO POHÁDKY: LEVNÁ ROPA “POTÁPÍ” EKONOMIKU

    “Levná ropa je skvělou zprávou pro světovou ekonomiku. Cena benzínu a nafty klesá, domácnosti i firmy tak budou mít více prostředků na ostatní výdaje. Levná ropa roztočí hospodářství a pomůže odvrátit hrozící krizi (kdybychom jich přeci jen dosud neměli málo).” Tyto a podobné titulky musel v posledním roce zaznamenat každý, kdo alespoň letmo prošel kolem novinového stánku či se připojil k internetu. Kolaps světových cen černého zlata se sice stal neskutečným bolehlavem pro řadu rozvojových a na vývoz této komodity zaměřených ekonomik, pro západní svět však měl sloužit jako vytoužený vítr do plachet. Ba co více, tato změna se měla pozitivně dotknout nejen dobře situovaných chlapíků v barevných kravatách a bílých naškrobených límečcích, ale rovněž miliónů Jardů a Růžen z továren či supermarketů. Což, jak jistě uznáte, se v dnešním světě nestává úplně často. Ano, prakticky všichni u čerpacích stanic tankujeme levněji a tak si (alespoň dle statistik prodejů) opět rádi pořizujeme velké “žravé” vozy s představou, že cena benzínu a nafty se již nikdy nevydá na další vysokohorský výstup k výšinám. V kapsách nám totiž zůstává trochu více oněch kouzelných barevných papírků a tak si podobné vymoženosti můžeme dovolit. Touto svoji zvýšenou spotřebou následně roztáčíme kola ekonomiky a stáváme se tak nějak šťastnějšími. Tolik teorie. Jak se však nyní zdá, všechny tyto krásně znějící předpovědi (či snad pohádky?) založené na základních ekonomických poučkách se pomalu stávají noční můrou…přinejmenším pro někoho.Varování Goldman SachsTakto alespoň vyznívá nejnovější analýza banky Goldman Sachs, finančního giganta, který po mnoho desítek let jako magnet přitahuje absolventy ekonomických oborů předních světových univerzit. Přestože se tato instituce (stejně jako mnoho dalších firem z oboru) po ekonomickém kolapsu z roku 2008 u části veřejnosti těší asi stejné důvěře jako pouliční hráč skořápek (vzpomeňme na řadu demonstrací s parodujícími transparenty “Goldman Sucks”), její nálezy nelze podceňovat. A to už jenom z toho důvodu, že tentokrát všeobecně přijímanou ekonomickou poučku o užitečnosti nízkých cen ropy pro ekonomický růst nezpochybňuje nějaká “pochybná partička alternativně uvažujících studentíků” ale miliardový kolos stojící v srdci finančního systému.O co se tedy jedná? Zjednodušeně řečeno většina těch dobře oblečených chlapíků v barevných kravatách, které jsme si v Evropě a Americe zvykli vídat ve večerních zprávách, se zase jednou spletla. Nebo možná lépe řečeno vydávala svá věštění z křišťálové koule za nezpochybnitelné predikce budoucnosti a bezmyšlenkovitě citovala vžité poučky ze školy (viz první věty tohoto článku). Dle analytiků Goldman Sachs(a nejen jich) totiž levná ropa sice u určité části společnosti vedla ke snížení výdajů za pohonné hmoty, zároveň ovšem zdevastovala řadu menších a středních těžařských firem a ty velké donutila k výrazným “úsporným opatřením”. Pod nimi si lze představit rozsáhlé škrty v investicích na průzkum dosud neprobádaných ložisek, vývoj nových technologií, snižování mezd a často také poměrně masivní propouštění. Dle statistik jen od počátku tohoto roku vyhlásilo ve Spojených státech bankrot na pět desítek těžařů, velká část ostatních je přitom poměrně výrazně zadlužena. Rozvahy těchto firem jsou totiž často stavěny na minimální prodejní cenu (breakeven)  kolem 50 – 70 dolarů za barel, což při současné cca 40dolarové cenovce vede k masivním ztrátám. K tomu je navíc třeba připočíst stejný efekt u řady dalších odvětví, která jsou na ropný průmysl navázána. A těch rozhodně není málo! Výsledkem je přitom výrazný propad v proudění investic na straně těchto miliardových byznysů spolu s omezením výdajů u nově nezaměstnaných pracovníků + ztráty z propadu akcií a dalších derivátů spojených s těžaři a ropou jako komoditou. O velikosti celého průšvihu přitom vypovídá právě fakt, že tento dle Goldmanů vyústil v záporný efekt předpovídané ropné spásy. Levná ropa tedy americkou (a v návaznosti i světovou) ekonomiku nepovzbuzuje, ale naopak ji pravděpodobně táhne pomalu k zemi. Pohádka se šťatsným koncem se tedy, zdá se, minimálně nekoná a pro mnohé může být i noční můrou.Poučení v nedohlednu?Čtenář jistě může namítnout, že vše, co v příspěvku popisuji, je spíše záležitost zámoří a českého spotřebitele se netýká. Na první pohled přitom může mít pravdu. Háček je v tom, že zvláště oblast energetických surovin, jejich těžby a distribuce je odvětvím extrémně globalizovaným a negativní vývoj v jedné jeho části (a to velice důležité) se velmi rychle promítá všude po světě, naši malou, pro mnohé krásně izolovanou až “ostrovní” ekonomiku nevyjímaje! Navíc daný fakt je další do řady svědectví o tom, že v současnosti dogmaticky pojímaný primát ekonomie a neomylnost jejích kazatelů v podobě všemožných analytiků je tak trochu fetišem naší doby.Tímto tvrzením se přitom netoužím přiřadit do stále rostoucího zástupu samozvaných kritiků ekonomie a jako student úplně jiného oboru snad ani nemohu. Pouze připomínám, že zde máme další dobrý důvod více kriticky přemýšlet při poslechu “zaručených pravd” prezentovaných v médiích …a rovněž při spokojeném plnění nádrží našich čtyřkolých miláčků.

    24.duben 2019 - Napsal: Jan Železný