I zarytý fanoušek televizní Výměny manželek, tedy člověk politickým děním absolutně netknutý, již jistě zaslechl něco málo o tom, že jistý výstřední miliardář Donald Trump ovládá republikánské prezidentské primárky. Trumpova hvězda týden co týden pomalu stoupá a spolu s ní i znechucení republikánského stranického establishmentu, jenž je čím dále více zděšen z faktu, že by jejich značku měl v prezidentských volbách hájit nevypočitatelný a názorově neortodoxní blondýn. V posledních týdnech se však ukazuje, že nejhorší obavy republikánských funkcionářů se nemusí nutně naplnit. Dle průzkumů veřejného mínění totiž roste na americké pravici nová výrazná osobnost, která Trumpa silně dotahuje. Zapomeňte na příslušníky politických dynastií typu Jeba Bushe! Novou hvězdou je dosavadní outsider, černošský neurochirurg z Detroitu Ben Carson.

Takový méně výstřední “Donald Trump”

Celé to trochu připomíná situaci v roce 2012, kdy Republikány trápil jiný dobře situovaný byznysmen Mitt Romney. Toho stranický sekretariát považoval za příliš liberálního a americký tisk mu pro jeho neustálé do očí bijící změny názorů přiřknul nálepku “flip-flopper” (flip-flopp je anglický výraz pro názorový obrat o 180 stupňů). I tehdy se mezi uchazeči o nominaci hledal prakticky jakýkoli výraznější kandidát, což zahrnovalo širokou škálu od libertariána Rona Paula až po ultrakonzervativního křesťanského senátora Ricka Santora. Snaha však nakonec byla marná. Do boje o klíčky od Bílého domu nastoupil právě Mitt Romney…a ke svému neskrývanému překvapení prohrál.

Donald Trump je však daleko tvrdší oříšek než Romney a není divu, že Republikáni začínají být zoufalí. Pomoc však nakonec trochu nečekaně nepřichází od kariérních politiků, ale od dalšího outsidera, který dosud s politikou pouze koketoval a svoji slávu získal mimo mocenskou sféru. Ben Carson přitom donedávna platil za uchazeče bez sebemenší šance na úspěch. Černošský (ne)politik však začal umně profitovat na poli, které pro něj paradoxně svým chováním vytvořil sám Trump. Carson se totiž rovněž proslavil jako selfmademan, který se nebojí zastávat politicky kontroverzní postoje a otevřeně hovořit o tabuizovaných tématech. Narozdíl od výstředního realitního magnáta tak však činí mnohem uhlazenějším až akademickým způsobem, který je přeci jen řadě voličů bližší. Pokud Donald Trump profituje na svém býčím egu, Ben Carson oponuje skvěle zvládnutými gesty, artikulací a pózamy z učebnic o rétorice. Nekompromisní názory tak vždy ukryje do úhledně působícího balení, dříve než je skrz svá vystoupení pošle vstříc americkým voličům, kteří nadále projevují zvýšenou ochotu odvrhnout představitele dosavadního politického establishmentu. Straničtí ideologové jsou pak potěšeni jeho silně kritickým postojem ke sňatkům homosexuálních párů, potratům či naprostým odmítáním podílu lidstva na globálním oteplování. Zapůsobit přitom umí i na řídnoucí stoupence upadající republikánské frakce Tea Party, jimž lahodí jeho naprosto nekompromisní kritika zdravotnické reformy ObamaCare (oficiálně The Affordable Care Act). Ta je dle něj pro Ameriku čirou katastrofou.

Americký sen naživo: Z chudinské čtvrti Detroitu do Bílého domu

Voličům taktéž imponuje jeho životní příběh, který do slova a do písmene odpovídá všeobecné představě amerického snu. Carson se narodil v Detroitu (stát Michigan) do chudé černošské rodiny, jež se během jeho dětství po rozvodu rodičů rozpadla. Vychováván pouze matkou, potýkal se mladý Ben dle vlastního doznání z autobiografie Gifted Hands s častými problémy ve škole. Vznětlivá povaha, násilné bitky se spolužáky i špatný studijní průměr. Během dospívání se mu však díky neutuchající podpoře matky a zapojení se do činnosti církve Adventistů sedmého dne podařilo vše napravit a díky stipendijním programům americké armády i získat lékařský diplom na univerzitách Yale a University of Michigan. Ty vytvořily solidní základ pro jeho hvězdnou kariéru dětského neurochirurga, jíž se věnoval až do důchodu. Veřejně se proslavil především v roce 1987, kdy úspěšně provedl první oddělení siamských dvojčat srostlých hlavami. Již zmíněná sbírka pamětí Gifted Hands mu pak v 90. letech zajistila ohromnou popularitu, z níž profituje až do současnosti. Podobně jako Donald Trump je tak schopen velice efektivně pracovat s médii a získávat nové příznivce bez nutnosti zapojení nabobtnalé peněžní mašinérie. Jeho politický akční výbor (PAC) s názvem Draft Carson přitom dle záznamů disponuje 14 miliony USD, což není zrovna závratná částka.

Stane se Ben Carson republikánským Obamou?

Šance, že detroitský neurochirurg získá prezidentskou nominaci a rozbije tak panující představu o Republikánech jako straně bohatých bílých mužů neschopných získat hlasy menšin se nyní zdají být vysoké. Dle průzkumu preferencí New York Times a CBS News, jenž byl zveřejněn před II. televizní debatou, poskočil Ben Carson z 6 % na 23 % voličské podpory a dotáhl se tak za vedoucího Trumpa s 27 %. To se však může velmi rychle změnit. Osobně si například živě pamatuji, jak jsem ještě jako zástupce šéfredaktora studentského politologického časopisu E-Polis.cz psal v roce 2011 podobný medailonek o muži jménem Herman Cain. Špičkový černošský manažer z hlubokého Jihu, jemuž by životopis mohl závidět prakticky každý Američan, se tehdy nakrátko stal miláčkem médií, která toužila nalézt republikánskou alternativu Baracka Obamy. Přestože svým konzervativními křesťanskými postoji vyhovoval i republikánskému establishmentu, Cain nakonec naděje v něj vkládané nenaplnil a po primárkách se z politického života stáhl.

Ať už však bude politický osud obou současných uchazečů o nominaci jakýkoli, jedno je jasné. Stranickými aparátčíky milovaní mainstreamoví kandidáti typu Jeba Bushe či Scotta Walkera to budou mít v těchto primárkách opravdu těžké. Veřejnost totiž očividně není nakloněna politickým matadorům a její hlad po outsiderech stojících mimo tradiční mocenské struktury nezadržitelně roste. Ben Carson i Donald Trump tedy mají šanci.

Ilustrační foto: gerali  (pixabay.com)